Propastný rozdíl mezi plusy a mínusy pedagogiky jsem si uvědomil v jednom jednoduchém momentu. Syn mne poprosil o vysvětlení rozdílu mezi trpným a činným rodem v češtině. Já jsem se díky dnešním učebnicím i internetovým vysvětlováním do toho tak zamotal, že se mně čeština, která v tom byla nevinně, úplně zprotivila.
Pak přišel jeden spásný okamžik. Kupodivu na pomoc v problematice češtiny mně přispěchala fyzika. Představme si následující příklad: „Dveře se zavřely“. Dle češtiny trpný rod znamená, že podmět sám o sobě nepracuje, ale je pasivní, tedy někdo s ním něco aktivně dělá. Na internetu to bylo vysvětleno tak, že dveře někdo musel nejdříve nakopnout, a ony se pak zavřely. Hurá, pomyslel jsem si. Dveře někdo nakopl, takže je to trpný rod. Ale pak přišlo zklamání. Ty dveře sice někdo musel aktivně nakopnout, ale pak už pokračovaly samy v zavírání. Tedy v samotném zavírání byly dveře (podmět) aktivní. Nepomohly žádné češtinářské pomůcky ale fyzika. Z hlediska fyziky sice musel někdo dveřím aktivním kopancem dodat kinetickou energii, ale pak už pomocí kinetické energie se pohybovaly samotné dveře také aktivně. I když nejsem zrovna přesvědčený o aktivitě dveří, vítězoslavně jsem pochopil činný rod. Naproti tomu trpný rod by byl ve shora uvedeném příkladu vyjádřen větou: „Dveře byly zavřeny“.
A nyní to podstatné co jsem chtěl vlastně sdělit. Díky trpnému rodu jsem ještě pochopil další zásadní rozdíl. V čem? Když žák je nucen (trpný rod) se učit, pak je to pro něho většinou utrpení, ovšem když žák se aktivně učí (činný rod), jde mu to mnohem líp. V tomto spočívají pozitiva a negativa pedagogiky. Když je učitel zdatný pedagog, tedy když dokáže žáka k předmětu přitáhnout (činný rod), má vyhráno, protože žák už pak bude sám aktivní jako ty dveře ve shora uvedeném příkladu. Žák si předmět zamiluje a pan učitel má minimálně o 50% méně práce. V opačném případě to znamená oboustranné trápení s negativním efektem.
Ecce pedagogika!
Závěrem chci jen dodat, že obor pedagogika je jeden ze důležitých oborů lidské činnosti ne-li nejdůležitější, protože se zabývá mimořádně křehkým materiálem. Tímto materiálem jsou „cesty do hlubin študákovi duše“.