Nové výzkumy v oblasti psychoneuroimunologie ukazují, že jedinci, kteří vykazují vyšší nervovou náchylnost k sociální fobii (SF) současně vykazují větší nárůst zánětlivosti. Chronický zánět přitom může následně zvyšovat riziko vzniku různých dalších onemocnění, včetně astmatu, revmatoidní artritidy, kardiovaskulárního onemocnění, či některých typů rakoviny anebo může negativně ovlivňovat psychiku (vznik depresí). Zvýšení zánětlivé aktivity je součástí našeho imunitního systému, který tak přirozeně reaguje na potenciálně škodlivé situace. Zásadní otázkou plynoucí ze současných poznatků je, proč nervová náchylnost k SF způsobuje zvýšení zánětlivosti. Sociální fobii (forma psychického stresu) si z evolučního hlediska můžeme vysvětlit jako fyzickou hrozbu. Spouštěčem může být třeba očekávání fyzického zranění. Tělo v reakci na to uvolní zánětlivé proteiny – cytokiny, které např. urychlují hojení ran a snižují riziko infekce. U krátkodobého působení tohoto stresu je takový průběh reakce organismu normální, ale u častého stresu, jehož příčinou může být právě SF, má tento proces na imunitní systém opačný účinek, doslova zhoubný. Odborníci doporučují lidem se SF, aby se ji snažili ovládnout – toho lze dosáhnout tak, že si reálnost příčiny své SF plně rozumově odůvodníme.
(Pozn.: Sociální fobie je neurotická porucha, pro niž je příznačný strach z určitého mezilidského kontaktu. Obvykle to bývá doprovázeno úzkostí pramenící z vědomých i nevědomých negativních očekávání vlastního selhání v této osobní rovině.)