Rafinovaný cukr a další potraviny s vysokým glykemickými hodnotami silně ovlivují imunitní systém, který reaguje zvýšením hladiny inzulínu v krvi. Hormony uvnitř našich buněk tzv. eikosanoidy (s krátkým životním cyklem) působí pro i protizánětlivě v závislosti na jejich typu. Zvýší-li se hladina inzulínu eikosanoidy působí prozánětlivě. A navíc vysoká hladina inzulinu aktivuje enzymy, které zvyšují hladinu kyseliny arachidonové v naší krvi, která rovněž působí prozánětlivě. Navíc existují složité interakce mezi posly zánětů (cytokiny, prostaglandiny), hormonem inzulínem a glukózou. V některých případech v závislosti na působení stresu, inzulín může potlačovat zánětlivé látky, zatímco v jiných případech je podporuje. V současné době probíhají studie, které mají odhalilt vztah mezi obezitou, diabetem typu 2 a shora uvedeným mechanismem. Běžné alergeny jako je kasein a lepek (bílkoviny obsažené např. v mléce a bílé pšeničné mouce) mohou rychle vyvolat tzv. zánětlivou kaskádu. Každý kdo trpí celiakií zná, jak zánětotvorná pšenice může být. Potraviny s vysokým obsahem transnasycených tuků produkují LDL nebo-li „špatný cholesterol“, který podporuje záněty v cévách. Transnasycené tuky také produkují tzv. volné radikály, které poškozují zdravé buňky a mají prozánětlivý účinek.
Takže prvním krokem v potlačování zánětů na buněčné úrovni je věnovat pozornost svému jídelníčku zejména míře glykemického indexu potravin. S postupem věku potraviny, které nám nedělaly potíže (mléko a mléčné výrobky, pšenice), mohou vyvolat zažívací potíže nebo jiné zdánlivě drobné příznaky, díky nimž je náš imunitní systém „v pohotovostním stavu“, z obavy, že by se mohly vyskytnout další zánětlivé procesy. Např. probiotika (doplňky obsahující „dobré“ bakterie, která podporují zdravé trávení) v léčbě příznaků dráždivého střeva velmi účiné.