Protizánětlivý účinek je jedním z klíčových mechanismů při baňkování, které se mimo jiné používá při léčbě bolesti a muskuloskeletálních problémů. Zde je detailnější vědecké vysvětlení, jak baňkování působí protizánětlivě:
- Aktivace imunitního systému a regulace zánětu: mechanické působení baňkování (podtlak, prokrvení, popraskání kapilár) vyvolá lokální reakci v těle. Tato reakce vede k aktivaci imunitního systému. Namísto toho, aby vyvolávalo „špatný“ zánět, předpokládá, že baňkování „resetuje“ nebo moduluje zánětlivou odpověď těla.
- Dochází k uvolňování různých mediátorů zánětu a krevních buněk (jako jsou makrofágy a leukocyty) do ošetřené oblasti. Tyto buňky a látky hrají roli v hojení a odstraňování poškozených tkání.
- Tato aktivace imunitních buněk vede k uvolňování cytokinů a dalších biochemických látek, které mají protizánětlivé vlastnosti, nebo které pomáhají ukončit chronický zánětlivý proces.
- Odstranění zánětlivých produktů: Zvýšené prokrvení a stimulace lymfatického systému, které jsou výsledkem baňkování, napomáhají rychlejšímu odstraňování zánětlivých mediátorů a metabolických odpadních látek z postižené oblasti. To snižuje lokální zánět a otok.
- Snížení bolesti prostřednictvím modulace zánětu: Jelikož zánět je často spojen s bolestí, snížení zánětlivé odpovědi přímo přispívá k úlevě od bolesti.
- „Restart“ zánětlivé kaskády: V některých případech chronické bolesti dochází k disregulaci zánětlivých procesů. Baňkování působí jako „restart“ pro tyto procesy, čímž pomáhá tělu vrátit se k normálnímu hojení a snížit chronický zánět.
Tolik závěry vědeckého výzkumu, ve kterém ovšem bude třeba dále pokračovat.