Teplota prostředí má na zdraví také zásadní vliv. Když je teplota nižší, pod čtyřiadvacet stupňů Celsia (v tomto prostředí se tělo ani nepřehřívá, ani nepodchlazuje), pak se musí organismus sám aktivně zahřívat. V chladu tak vynakládá více energie na zahřívání, spaluje intenzivněji, navíc roste podíl hnědého tuku a člověk hubne. Podle dlouhodobé studie vědců lidé žijící v chladném prostředí a klimatu žijí déle. Nižší teplota okolí vede k nižší tělesné teplotě, která zřejmě chrání buňky před stárnutím a degenerací. V chladnějším organismu vzniká také méně volných radikálů.
Tibetské léčivé otužování
Podle tibetských představ jsou alergie onemocněním spojeným s hrubým narušením obranného systému organismu, podobně jako při astmatu či artritidě – zánětu kloubů.
V Tibetu velmi úspěšně využívají při léčbě narušené imunity stres, extrémní otužování. Nelekejte se ale slova „extrémní“. Jde o velmi jednoduchou metodu: chození po sněhu bosýma nohama. Začínají třemi kroky a postupně prodlužují dobu, po kterou jsou na sněhu bosi. To doplňují potíráním celého těla sněhem, případně si do sněhu lehají. Tyto procesy dělají zpravidla dvakrát denně – ráno a večer.
Tímto prostým způsobem v Tibetu vyléčí střední stupeň alergie či astmatu přibližně za dva měsíce. V Evropě jsou tato onemocnění přitom považována za chronická a léčba vlastně pouze střídá stádia zlepšení a zhoršení stavu pacienta. Úspěchy tibeťanů jsou prověřeny staletími. Někteří lámové v Tibetu používají jiný způsob otužování. Je to polévání se ledovou vodou nebo koupel v přírodních vodních zdrojích v zimních měsících.
Možno konstatovat, že ne zcela odlišný přístup k léčbě nejrůznějších chorob používal Vinzenz Priessnitz zakladatel světoznámých lázní.
Fy Masáže Kroměříž doporučuje se blíže seznámit s léčebnými postupy Vinzenze Priessnitze.